Vchod ke koruně najdete hned vedle Prašné brány.
Svatováclavskou korunu nechal zhotovit Karel IV. pro svou připravovanou korunovaci na českého krále. Arcibiskup Arnošt z Pardubic ji tomuto výjimečnému panovníkovi na hlavu usadil 2. září 1347 ve svatovítské katedrále a potvrdil ho tak hlavou království.
"Léta páně 1347….se pan Karel, král římský, vrátil z Tyrol do
Prahy a byl s převelikou radostí uvítán od knížat, urozených,
prelátů i duchovenstva a lidu a v nejbližší neděli před
svátkem Narození blahoslavené Panny Marie ( 2. září ) byl
spolu se svou manželkou, paní Blankou, ctihodným panem
Arnoštem, prvním pražským arcibiskupem, šťastně a slavnostně
korunován, on na krále a ona na královnu v Království českém.
I byl postaven dům pro hostinu v městě pražském, na tržišti u
svatého Havla, ověšen čalouny a hedvábnými látkami a všichni
byli nádherně obslouženi. V ten den přišli páni Království
českého každý podle svého stavu a vykonávali na krytých ořích
své úřady novému králi a posluhovali, jak bylo zvykem, u
stolu. A po smutku, jejž měli pro smrt krále Jana, zavládla z
této korunovace mezi lidem veliká radost.
Král pak
daroval korunu, jíž sám byl korunován, svatému Václavu, aby
byla v určených dnech v Pražském kostele vkládána na jeho
hlavu a ustanovil, že všichni čeští králové, jeho nástupci,
mají být korunováni touto korunou a mají ji užívat jen v den
své korunovace a týž den ji uložit na noc do pražské
sakristie, a to pod trestem vyobcování z církve, který by pro
to vynesl pan papež."
Beneš Krabice z Weitmile k roku
1347
Kapitolou samou o sobě je výzdoba a tvar této cenné památky. Na jejím vrcholu je umístěn kříž, v němž se údajně nacházel trn z útrpné koruny Ježíše Krista. Sám Karel IV. byl znám jako znalec mystických tradic a výběr kamenů, kterým jsou přisuzovány specifické vlastnosti, proto nebyl náhodný. Můžeme předpokládat, že se na něm král osobně podílel.
Korunu zdobí safíry, červené spinely, perly, rubíny a smaragdy, rozmístěné tak promyšleným způsobem, že připomínají buddhistické mandaly. Centrální kámen na čelní straně koruny byl dlouhá staletí považován za rubín, výzkum s pomocí moderních technologií ale přinesl v roce 1998 překvapivé zjištění, že se ve skutečnosti jedná o rubelit. Zůstává záhadou, jak se do Prahy tento kámen ve 14. století dostal. Odborníci totiž nevylučují, že pochází až z oblasti dnešního Afghánistánu. I další kameny zřejmě doputovaly do Evropy z Orientu. Drahokamy jsou upravené pouze minimálně a v podstatě zachovávají svůj původní tvar.
„Každý drahokam na Svatováclavské koruně má svoji symboliku. Například spinely přinášely panovníkovi ochranu, rubín představuje výraznou mužskou energii a boj se zlem, smaragd je zase poslem moudrosti a bezpodmínečné lásky,“ vysvětlují odborníci, kteří se významy kamenů dlouhodobě zabývají. Mnozí lidé věří, že koruna vyzařuje harmonickou léčivou energii: právě díky skladbě a promyšlenému rozmístění vzácných kamenů.